Kašny a studánky

Vodovod v Kunžaku je napájen výhradně pramenitou vodou kojenecké kvality, která proto téměř nemusí být dodatečně desinfikovaná ozónem a už vůbec ne chlorem. Tato voda se shromažďuje ve vodojemu několik desítek metrů nad rekreačním objektem Rošáda, směrem na Novou Bystřici. Funkci zdrojů pro vodojem plní studně Mejslinka (v lese mezi Struhami a cestou Kunžak – Kaproun), Křikava (u silnice Kunžak – Lomy) a kompletně oplocená Bastlova studánka u cesty na Kaproun, která je také zdrojem pro ty domy, které jsou umístěny nad vodojemem.
Záložním zdrojem rovněž vynikající vody se stala studánka Javorka, která leží v  Kunžaku mezi domy napravo od silnice na Kaproun, ale několik metrů pod novým vodojemem. Leží v nadmořské výšce 634 m a je kompletně veřejně přístupná. První zmínky o vodovodu z této studánky jsou datovány rokem 1665, kdy se stavělo dřevěné potrubí až do kašen na náměstí, které se používalo až do zřízení obecního vodovodu ve 30. letech. Javorka byla dokonce ochrannou známku láhví sodovky vyráběné společností Eduarda Šmída v Kunžaku. V roce 1866 s ní bylo v prusko-rakouské válce zacházeno jako se strategickým zdrojem vody. Javorka nese dva letopočty na kamenné podezdívce – 1868 a 1890, což jsou data oprav.
Voda, která do města putovala dřevěným potrubím, se jímala do kamenných kašen, které mají v Kunžaku úctyhodné rozměry. Okolní krajina je bohatá na balvany, a proto bylo materiálu dostatek.
Původně největší kašna, která stojí asi dvacet metrů od Drakoburgu mezi školou a poštou pochází z roku 1815 a je vytesána z jednoho kusu kamene. Z budkovského lesa byla přivezena několik měsíců po svém dohotovení v zimě na zvláštních saních, které táhlo 12 volů. Ostatně není se čemu divit, kašna je vysoká 0,9 m, dlouhá 4,77 m a široká 1,55 m. Objemem okolo 40 hektolitrů bohatě postačovala na zásobování pitnou vodou obyvatel náměstí a blízkých ulic až do začátku 20. století.
Později bylo potřeba pořídit další kašnu, ale ta už z jednoho kusu kamene vytesat nešla, a tak bylo spojeno kamenné zábradlí kolem sochy sv. Jana Nepomuckého, který je od té doby přestěhován ke kostelu. Tím vznikla čtvercová rokoková kašna, která je 0,75 m hluboká, 2,3 m dlouhá i široká, čtvercového půdorysu. Zůstala na hlavním náměstí před obecním úřadem a školou.
Další velká kašna z  jednoho kusu kamene je od roku 1953 na místním hřbitově (rozměry 0,55; 3,4; 1) a mnoho dalších kašen je roztroušeno po Kunžaku. Zvláště pěkná je cestou z náměstí na Rošádu, před odbočkou do ulice Boženy Němcové je schovaná v lipovém parčíku, je vyrobena ze dvou kusů kamene a vyzdobena ornamenty. Všechny tyto kašny jsou ukázkou vynikající kamenické práce, která v tomto zaměření nemá v ČR obdoby.

V blízkosti Strmilova směrem na Jilem a Studenou je velmi zajímavou studánka Klektačka. Nyní již není pramen tak silný, jak býval v 19. století. Je v lese Vysokém, od Strmilova druhá odbočka nalevo na polní cestu a za dalších 200 metrů po louce narazíte na okraji lesa na potůček, který vytéká právě z této studánky. Studánka má výbornou pitnou vodu s poměrně vysokým obsahem minerálů (hořčík, draslík). Ještě v roce 1853 vydávala jasný zvuk klok-klok, který byl za dobrého počasí a bezvětří slyšet až do Strmilova, což bývala romantická harmonie ve spojení se zvonkohrou na Strmilovské věži. Nyní zurčí pramének svojí věčnou píseň života tichým, jakoby stísněným hlasem…
Další studánka v blízkosti bublající Klektačky asi 400 metrů směrem na Strmilov se jmenuje u Růženky. Bývala rovněž silným minerálním pramenem, ale žádné zvuky nevydávala. Této studánce se prokazatelně stala osudnou komunistická rekultivace v 70. letech, při níž se podařilo poručit větru i dešti a studánka vyschla. V dnešní době funguje pouze na jaře a při  vysoké hladině spodní vody. Naštěstí Strmilovsko patří mezi oblasti, kde bylo těchto škod na přírodě způsobeno velmi málo. Jedinou výjimkou jsou právě pole směrem na Jilem a Horní Meziříčko, kde byla rozorána většina mezí a mokřady byly vysušeny meliorací. Poslední významná studánka, jménem Studýnka je směrem na Vlčice, na druhé straně silnice. Je umístěna ve velmi atraktivním březovém a borovicovém ekosystému a je velmi písčitá, stejně jako potůček, který od ní vede do rybníka Hejtman.

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

•