Slavonice

Město Slavonice s renesanční památkovou oblastí a dalšími památkami leží necelých 5 kilometrů od rakouských hranic, asi 20 km jihovýchodně od Kunžaku a 25 km od Strmilova. Vznik osady na místě budoucích Slavonic se datuje už v polovině 12. století. Nejstarší písemná zpráva o Slavonicích pochází z roku 1260. Původně se jednalo o osadu, později o trhovou ves, která patřila pánům z Hradce, což byla nejvýznamnější větev rodů Vítkovců. Ves dostala brzy městský titul a bylo budováno opevnění. Od 13. století také vznikal propracovaný podzemní systém, který sloužil jako odvodňovací, ale zároveň i jako obranný systém města. Jeho chodby jsou přibližně z 2/3 přístupné veřejnosti jako jedna z atraktivit, kterou toto město nabízí. Město bylo výrazně ovlivněno 14. stoletím. Tehdy došlo k rozšíření starší opevněné kruhovité osady o prostornější, mírně se svažující, tržiště směrem na západ (nám. Míru) a zároveň o tržiště směrem na východ v podobě rozšířené ulice (Horní nám.). Obě náměstí vytvořila středověká zástavba měšťanských domů postavených na dlouhých parcelách s úzkými dvory, jejichž zadní část zaplňovaly stodoly a hospodářská příslušenství.
Mezi oběma náměstími stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie s dominující městskou věží. Tato věž byla postavená v letech 1502-1548 pod vedením Mistra Michala na místě bývalé kostelní sakristie. Stavba byla provedena z přispění cechu soukenického a stala se okamžitě dominantou města. Barokní přilbová střecha pak pochází až z doby po požáru v roce 1750. Chrám Nanebevzetí Panny Marie je unikátní trojlodní bazilika o dvou polích křížové klenby a pětibokém závěru, budovaná od pol. 14. století do roku 1521, se střední lodí, zaklenutou až v 15. stol., kruchta pochází ze 17. stol., počátkem 18. stol. pak byly přistavěny 4 barokní kaple.
Po celé délce severního a části jižního okraje města pak vznikly boční ulice s řadou menších domků (Dlouhá a B. Němcové). Dodnes se zachovaly části městského opevnění a dvě ze tří původních městských bran. Od konce 15. století až do zemědělské revoluce v 19. století pak bylo v okolí Slavonic zakládáno mnoho rybníků. V 15. století došlo k přestavbě všech domů na obou náměstích. Podoby domů se dochovaly s mírnými změnami dodnes. Je možno zde shlédnout sklepovité klenby, průčelí domů s typickými štíty odvozené z italské renesance, cechovní místnosti s nástěnnými malbami. Nelze také zapomenout na bohatou sgrafitovou výzdobu (vedle sgrafit lze spatřit i složité figurální scény). Po roce 1600 stavební činnost ve Slavonicích velmi překvapivě ustala. Těžké doby zažilo město za třicetileté války, především z pobytu vojsk švédského generála Bannera. V roce 1575 mělo město 156 měšťanských domů z toho 28 na předměstí, po roce 1644 bylo ze 164 domů 73 pustých nebo vypálených. V roce 1680-1681 postihl Slavonice mor. 27. března 1750 město poškodil velký požár, zničil 44 domů a velkou část obou náměstí spolu s věží. Vzhledem k všeobecné konjunktuře a podpoře panstva, trvající až do úpadku spojeného s josefínskými reformami, bylo město kompletně opraveno. V roce 1902 bylo vybudováno železniční spojení na lokální dráze s Telčí a s Kostelcem. V 19. a 20. století došlo k boření částí městského opevnění, stará radnice ze 14. stol. byla nahrazena novou. Od konce 50. let 20. stol. byly památky restaurovány. Pro svou ojedinělost bylo město 31. 8. 1961 prohlášeno městskou památkovou rezervací.
V okolí Slavonic je mnoho dalších nezanedbatelných památek. Nelze nezmínit Dreiländerstein (trojhraniční kámen) na hranici Čech, Moravy a Rakouska, skrytý hluboko v lesích. Dále poutní kostel Bolestné Panny Marie na kopci zvaném Montserrat - kostel je zmenšená kopie světově proslulého poutního kostela v Montserratu. 5 kilometrů severně dále leží zaniklá středověká ves Pfafenschlag, jejímž průzkumem se zabýval například Karel Absolon a mnoho jiných předních archeologů, objevitelů a historiků.
Velmi málo známým, ale přesto možná nejzajímavějším turistickým objektem jsou zaniklé nebo téměř zaniklé vesnice v letech 1945 - 1989. Mezi úplně zaniklé patří například Rajchéřov nebo Romava, kde žilo dohromady skoro 500 obyvatel, ale velkým problémem bylo jejich umístění pouze několik set metrů od hranic. V roce 1945 bylo obyvatelstvo vyvražděno nebo vyhnáno za hranici a po roce 1949 se pohraniční stráž postarala o devastaci všech staveb. Dnes tam najdeme pouze trosky a rozvaliny, případně studně nebo jiné pozůstatky po vesnicích. Tato místa mají velmi romantickou a klidnou atmosféru už jen proto, že nejbližší trvale obydlený dům se nachází dále než 10 kilometrů.
Mezi vsi zničené jen částečně patří například Maříž, kde bylo několik domů pohraniční stráží využíváno a po nástupu kapitalismu se stát uráčil navrátit je skutečným majitelům. Dnes je v Maříži muzeum zmizelých vesnic v pohraničním pásmu, zříceniny zámku a keramická dílna s mnoha atrakcemi pro veřejnost.

 

34 images

(c) Strmilovský šachový klub - Ubytování - http://ubytovani.strmilov.cz/ - 2007

Domovská stránka