Zaniklé vesnice – Ubytování Strmilov

Velmi blízko od Strmilova jihozápadním směrem ležela dnes již zaniklá vesnice Zimmerwaldy, které byly až do poloviny 19. století samostatným katastrem. Tato vesnice byla až do 15. století výrazně větší než tehdejší Strmilov. Obyvatelé Zimmerwald chodili do románského kostela sv. Ondřeje na strmilovském hřbitově, kde stála v té době ještě kaple sv. Anny v místech, kde je dnes na hřbitově márnice. Ta byla menší než kostel sv. Ondřeje a byla zničena a vypálena během 1. poloviny 15. století husitskou lůzou. Obyvatelé Zimmerwald tam chodili přes dnešní rybník Hejtman, který dnes neexistoval prastarou Březinskou cestou kolem Černého kříže a Studýnky. Tato cesta zanikla až při spojování polí v druhé polovině 20. století. Zimmerwaldy prosperovaly těžbou cínu. Až do poloviny 19. století byly v těchto místech pozůstatky po dolech – několik desítek metrů hluboké šachty. Obydlí v Zimmerwaldech byla dřevěná, proto se dodnes zachovaly pouze kamenné hradby. Vesnice se stala obětí švédské armády ve 30. a 40. letech 17. století.
Další téměř zaniklou vesnicí jsou Radouchovy kolem rybníka Amerika provozovaného Strmilovským šachovým klubem, který je klientům ubytovacích zařízení zcela k dispozici. Z původních 8 domů a 29 obyvatel jsou na tomto místě dnes 2 zděné domy a ani jeden trvale přihlášený člověk. Vesnice byla zajímavá svou polohou, protože ležela částečně na Moravě a částečně v Čechách, zároveň na pomezí 3 katastrů – Strmilov, Bořetín a Česká Olešná. Úpadek této vsi započal na přelomu 19. a 20. století a byl vysoce umocněn pozemkovou reformou v roce 1919, protože obyvatelé neuměli na přidělené půdě komplexně hospodařit, a tak se jí ukvapeně zbavovali. Nový majitel od roku 1925 neměl o práci domorodých osadníků zájem, a ti se stěhovali pryč, protože jiné pracovní příležitosti nebyly. Někteří prodali i své domy a rybníky. Poslední obyvatel se odstěhoval do Prahy v roce 1932. Od té doby není Amerika trvale osídlena.

Podobná ves jako Zimmerwaldy byla i v blízkosti Kunžaku. Byla situována na dolním okraji lesního komplexu Liščí Vrch. Když vyjdete z Lomů od nádraží úzkokolejky okolo vojenské střelnice a bývalé samoty u Pervencla a budete přes louku pokračovat rovně asi 550 m, dostanete se přímo do těchto míst, kde ve středověku bývala osada Křikava neboli Pertolec. Komunistická rekultivace se bohužel podepsala do tohoto místa a zahladila stopy po této osadě úplně. Proto není tohle místo v terénu příliš patrné. Cesty jsou rozorané, pole jsou scelena a většina kamenů je odvezena pryč. Vesnice Křikava mívala 4 až 8 stavení. Ještě v roce 1922 zde byly zbytky tří až čtyř stavení a plně použitelná původní studně. Vesnice byla přesto již od roku 1494 pustá. Češi nazývali toto místo prostě pustá ves, od čehož bylo odvozeno jméno Pertolec, které vůbec není původní a začalo se používat až po zániku této osady. Až ve 20. století byl vypátrán původní název Křikava. Část vesnice patřila katastrálním územím ke Kunžaku (2 až 5 stavení), část k Lomům (2 až 3 stavení a studně). Jestli na zkáze této vsi měla podíl husitská lůza nelze prokázat, ale vzhledem k chování tohoto pseudovojska je nabíledni, že jim malá vesnička Křikava podlehla. Obyvatelé Křikavy se také mohli teoreticky usadit do níže položených lomů, kde se lámal kámen, a tak mohla vzniknout ves Lomy. Nyní nám po této osadě zbyl pouze místní název Křikava, který označuje jednu ze studní a zdrojů pro vodovod v Kunžaku. Tato studna ale leží severně od původní osady až u silnice vedoucí z Kunžaku do Lomů.