Jindřichův Hradec

Historie Jindřichova Hradce se počítá od roku 1158, kdy po bitvě u  Loděnic dostal Vítek z Prčice za odměnu východní část Jižních Čech od panovníka, kterým byl kníže Jindřich z rodu Přemyslovců. Hradec zdědil Vítkův nejstarší syn Jindřich, který je zakladatelem rodu Pánů z Hradce. V roce 1220 byl už do existujícího Hradce (latinsky Novadomus, německy Neuhaus) pozván Řád Německých Rytířů, který vzápětí vybudoval místní kostel i  špitál. Přibližně o 50 let později obsadil hrad odbojného Oldřicha Vítkovce král Přemysl Otakar II. a krátce v něm bydlel. O 17 let později se Oldřichův syn Oldřich II. s králem usmířil, stal se dokonce jeho oblíbeným poddaným a král mu potvrdil stará práva vyplývající z obchodní cesty vedoucí přes Hradec.
V době husitské stál Hradec až na výjimky na katolické straně, ale přesto se mu války většinou vyhnuly. V roce 1434 se Menhart z Hradce účastnil bitvy u Lipan na katolické straně. Po  husitských válkách je Jindřichův Hradec druhým největším českým městem hned po Praze a stává se centrem politických jednání v pohusitské době. O deset let později Oldřich IV. z Hradce umírá a město se dostává pod správu vynikajícího politika, předního odpůrce Jiřího z Poděbrad, Zdeňka ze Šternberka. Jiří z Poděbrad Jindřichův Hradec v roce 1467 urputně obléhal, ale dobýt se mu jej zdaleka nepodařilo.
V roce 1529 náhle umírá Adam z Hradce a správcem majetku se stává dačický soused Volf st. Krajíř z Krajku. V roce 1550 si Adamovi synové rozdělí panství na dvě části tak, že Jáchymovi připadne Hradec a Zachariášovi Telč. V roce 1567 jsou do města pozváni Jezuité, kteří způsobí po všech stránkách velký pokrok. Je postaven proboštský kostel Nanebevzetí Panny Marie, jezuitská kolej a gymnázium. V roce 1604 vymírají páni z Hradce po meči a vdova Lucie Otýlie si bere Viléma Slavatu.
Po vítězství na Bílé hoře 1620 se Slavata vrací z exilu a v Jindřichově Hradci nastává další vlna prosperity i přes probíhající válku. Jindřichův Hradec se znovu stává druhým největším českým městem a nechává za sebou například Brno nebo Olomouc. V roce 1693 po vymření Slavatů se stává hradeckými pány rod Černínů. Město zachvátí v roce 1773 a 1801 požáry. Pozemkovou reformou ve jménu republiky 1920 jsou Černínům ukradeny nejatraktivnější části jejich panství. Město tím ztrácí přízeň svého pána a největšího investora, které obrátí své cíle po několika staletích do Rakouska. Tím lze vysvětlit úpadek, který Jindřichův Hradec potkal téměř nepřetržitě až do roku 1989.
V roce 1938 je Jindřichův Hradec rozdělen na německou a českou část, administrativně spadá pod protektorátní správu v Telči a říšský okres v Nové Bystřici. V roce 1945 dobyl Jindřichův Hradec maršál Malinovski s armádou tvořenou převážně ruskými kriminálníky.
V r. 1945 byl obnoven Jindřichohradecký okres. Podle socialistického správního uspořádání byly k němu v r. 1960 připojeny zrušené okresy Třeboňský a Dačický. Socialistické provozovny textilní výrobny v městě nesly od r. 1950 název Jiholen. Postupně se proměňovaly na bavlnářské závody, od r. 1960 fungující pod názvem Jitka. V r. 1957 zahájil činnost strojírenský závod Lada n.p. s programem výroby šicích a pletacích strojů. Po r.1960 byl opraven starší závod jihočeské Fruty produkující sirupy, lihoviny a ovocná vína. Na přelomu 60. a 70. let byla vystavena Jihočeská mlékárna. Díky početnému souboru unikátních stavebních a uměleckých památek, bylo v r. 1950 vyhlášeno historické jádro Jindřichova Hradce městskou památkovou rezervací. Po roce 1990 bylo znovu zavedeno částečně tržní hospodářství a stát se v některých případech odhodlal k navrácení ukradených nemovitostí a podniků jejich skutečným majitelům. K dobře prosperujícím podnikům patří například Kasalova pila, která přešla do rukou p. Ing. Bořivoje Kasala v r. 1994 (Bohumil Kasal zakoupil pilu v J. Hradci v r. 1928, která byla v r. 1948 rodině znárodněna). Naopak například v případě hraběte Karla E. Černína stát dodnes odmítá navrátit majiteli znárodněný hrad a zámek a mnoho dalších budov i pozemků.
V r. 1991 se otevřela fakulta managementu Jihočeské univerzity, čímž byl dán základní kámen vysokoškolskému studiu v Jindřichově Hradci (v současné době Vysoká škola ekonomická -fakulta managementu). Město Jindřichův Hradec nabízí návštěvníkům bohaté kulturní, společenské a sportovní vyžití v nádherném prostředí historického města (galerie, prohlídky památek, koncerty a pravidelná představení opery na zámku; toulky krásnou přírodou; sportovní vyžití např. na tenisových a volejbalových kurtech; cyklotrasy; obchody, hotely, restaurace, kavárny a další).
V městském muzeu je největší lidový Betlém na světě, jehož tvůrcem je Tomáš Krýza (Krýzovy jesličky) a síň Emmy Destinnové, která bydlela v letech 1914 – 1933 v zámku ve Stráži nad Nežárkou.