Historie Jindřichova Hradce se počítá od roku 1158, kdy po bitvě u
Loděnic dostal Vítek z Prčice za odměnu východní část Jižních Čech od
panovníka, kterým byl kníže Jindřich z rodu Přemyslovců. Hradec zdědil
Vítkův nejstarší syn Jindřich, který je zakladatelem rodu Pánů z Hradce. V roce 1220 byl už do existujícího Hradce (latinsky Novadomus, německy Neuhaus)
pozván Řád Německých Rytířů, který vzápětí vybudoval místní kostel i
špitál. Přibližně o 50 let později obsadil hrad odbojného Oldřicha
Vítkovce král Přemysl Otakar II. a krátce v něm bydlel. O 17 let později
se Oldřichův syn Oldřich II. s králem usmířil, stal se dokonce jeho
oblíbeným poddaným a král mu potvrdil stará práva vyplývající z obchodní
cesty vedoucí přes Hradec.
V době husitské stál Hradec až na výjimky
na katolické straně, ale přesto se mu války většinou vyhnuly. V roce
1434 se Menhart z Hradce účastnil bitvy u Lipan na katolické straně. Po
husitských válkách je Jindřichův Hradec druhým největším českým městem
hned po Praze a stává se centrem politických jednání v pohusitské době. O
deset let později Oldřich IV. z Hradce umírá a město se dostává pod
správu vynikajícího politika, předního odpůrce Jiřího z Poděbrad, Zdeňka
ze Šternberka. Jiří z Poděbrad Jindřichův Hradec v roce 1467 urputně
obléhal, ale dobýt se mu jej zdaleka nepodařilo.
V roce 1529 náhle
umírá Adam z Hradce a správcem majetku se stává dačický soused Volf st.
Krajíř z Krajku. V roce 1550 si Adamovi synové rozdělí panství na dvě
části tak, že Jáchymovi připadne Hradec a Zachariášovi Telč. V roce 1567
jsou do města pozváni Jezuité, kteří způsobí po všech stránkách velký
pokrok. Je postaven proboštský kostel Nanebevzetí Panny Marie, jezuitská
kolej a gymnázium. V roce 1604 vymírají páni z Hradce po meči a vdova
Lucie Otýlie si bere Viléma Slavatu.
Po vítězství na Bílé hoře 1620
se Slavata vrací z exilu a v Jindřichově Hradci nastává další vlna
prosperity i přes probíhající válku. Jindřichův Hradec se znovu stává
druhým největším českým městem a nechává za sebou například Brno nebo
Olomouc. V roce 1693 po vymření Slavatů se stává hradeckými pány rod
Černínů. Město zachvátí v roce 1773 a 1801 požáry. Pozemkovou reformou
ve jménu republiky 1920 jsou Černínům ukradeny nejatraktivnější části
jejich panství. Město tím ztrácí přízeň svého pána a největšího
investora, které obrátí své cíle po několika staletích do Rakouska. Tím
lze vysvětlit úpadek, který Jindřichův Hradec potkal téměř nepřetržitě
až do roku 1989.
V roce 1938 je Jindřichův Hradec rozdělen na
německou a českou část, administrativně spadá pod protektorátní správu v
Telči a říšský okres v Nové Bystřici. V roce 1945 dobyl Jindřichův
Hradec maršál Malinovski s armádou tvořenou převážně ruskými
kriminálníky.
V r. 1945 byl obnoven Jindřichohradecký okres. Podle
socialistického správního uspořádání byly k němu v r. 1960 připojeny
zrušené okresy Třeboňský a Dačický. Socialistické provozovny textilní
výrobny v městě nesly od r. 1950 název Jiholen. Postupně se proměňovaly
na bavlnářské závody, od r. 1960 fungující pod názvem Jitka. V r. 1957
zahájil činnost strojírenský závod Lada n.p. s programem výroby šicích a
pletacích strojů. Po r.1960 byl opraven starší závod jihočeské Fruty
produkující sirupy, lihoviny a ovocná vína. Na přelomu 60. a 70. let
byla vystavena Jihočeská mlékárna. Díky početnému souboru unikátních
stavebních a uměleckých památek, bylo v r. 1950 vyhlášeno historické
jádro Jindřichova Hradce městskou památkovou rezervací. Po roce 1990
bylo znovu zavedeno částečně tržní hospodářství a stát se v některých
případech odhodlal k navrácení ukradených nemovitostí a podniků jejich
skutečným majitelům. K dobře prosperujícím podnikům patří například
Kasalova pila, která přešla do rukou p. Ing. Bořivoje Kasala v r. 1994
(Bohumil Kasal zakoupil pilu v J. Hradci v r. 1928, která byla v r. 1948
rodině znárodněna). Naopak například v případě hraběte Karla E. Černína
stát dodnes odmítá navrátit majiteli znárodněný hrad a zámek a mnoho
dalších budov i pozemků.
V r. 1991 se otevřela fakulta managementu
Jihočeské univerzity, čímž byl dán základní kámen vysokoškolskému studiu
v Jindřichově Hradci (v současné době Vysoká škola ekonomická -fakulta
managementu). Město Jindřichův Hradec nabízí návštěvníkům bohaté
kulturní, společenské a sportovní vyžití v nádherném prostředí
historického města (galerie, prohlídky památek, koncerty a pravidelná
představení opery na zámku; toulky krásnou přírodou; sportovní vyžití
např. na tenisových a volejbalových kurtech; cyklotrasy; obchody,
hotely, restaurace, kavárny a další).
V městském muzeu je největší
lidový Betlém na světě, jehož tvůrcem je Tomáš Krýza (Krýzovy jesličky) a
síň Emmy Destinnové, která bydlela v letech 1914 – 1933 v zámku ve
Stráži nad Nežárkou.
Kolej vysoké školy Interiér proboštského kostela Nanebevzetí Panny Kostel nanebevzetí Panny Marie Kostel nanebevzetí Panny Marie Kostel nejsvětější Trojice Kostel Sv. Jana Křtitele Kostel Sv. Jana Křtitele Kostel Sv. Kateřiny Kostel Sv. Kateřiny Kaple Sv. Maří Magdalény Landfrassova tiskárna Langrův dům Malý Vajgar Malý Vajgar
Mariánský sloupMasarykovo náměstí Masarykovo náměstí Městský úřad Minoritský klášter Mlyn s vodní elektrárnou Nádraží Náměstí míru Náměstí míru Náměstí míru Nežárecká brána Nežárecká brána Panská ulice Panská ulice Plavecký bazén Plovárna
Gymnázium Vítězslava Nováka
Plovárna
PlovárnaVajgar Vajgar První nádvoří hradu Rondel Sportovní hala Stará radnice
StřelniceVajgar Hradby Vajgar Vajgar Černá věž Pohled z Černé věže Zámek Zámek Zámek Zámek Zámek Zámek Zámek Zámek Hvězdárna